Songfic - Kiss me

16. srpna 2013 v 12:56 | Ronnie |  Songfic
Čauky!
Je to už týde, co jsem přidala poslední příspěvek (páni, ten čas letí) a mě se konečně podařilo dopsat další songfic. Tentokrát na úžasnou písničku od ještě úžasnějšího Jasona Walkera - Kiss me. Doufám, že se vám bude líbit, je to strašně přesladkaný a skoro nereálný, což je na mé fantazii to nejúžasnější :). Užijte si čtení.

Jinak, zase odjíždím, když se poštěstí tak zítra, pryč. Něco mám přednastavenýho ale pochybuju, že ještě něco nastavím. Ještě ani nemám zbaleno (šikulka, já vím).

Takže si užijte jedno z posledních dílek o těchto prázkách (ach, ta melancholie) co nejvíc a ty dva týdny taky :).

Šíleně retardovaná

Ronnie








Kiss me - Jason Walker


Kiss me
Out of the bearded barley
Nightly
Beside the green, green grass
Swing, swing
Swing the spinning step
I wear those shoes and
You will wear that dress



Tvůj smích. Tvůj smích zvonící mi v uších, lahodící duši. Jen ten mi prozrazuje, že tu někde jsi, že mě škádlíš, když chceš být nalezena.
A pak tě spatřím. Vykukuješ zpoza rozkvetlé jabloně a na pihovatém obličeji ti září úsměv odrážející se ti i v očích. Bílé, květované šaty s rozevlátou sukní vlnící se ti kolem nohou a vynikající na tvé opálené pleti. Rusé vlasy, na jedné jejich straně máš polní kvítek, který jsem ti tam dal já.
Pousměji se nad tím pohledem a dokonale šťastný se za tebou rozběhnu.
Možná si to nečekala, možná ne, ale po pár krocích tě už držím v náručí a točím se s tebou za tvého nádherného smíchu.
Zastavím se. Hledíme si přímo do očí, hnědé do smaragdových, a naše obličeje zvážní. Je to ta chvíle, kdy se jako by zastavil čas, jsme tu jen mi dva a schyluje se k polibku. Tvé rty jsou sladké, chutnají po malinách.
Měsíc a hvězdy na obloze svítí, svítí přímo na nás, když spolu ležíme vedle sebe v trávě a občas si pro sebe v tichu ukradneme nějaký polibek.
I když pak jdeme polem směrem k domovu, protože už je pozdě, líbáme se. Stisknu tvou ruku, která úplně přesně zapadá do té mé, a dívám se ti do očí. Stojíme tam a líbáme se, a když se zase rozejdeme, jdeme lehčeji, houpavě a v naprosté tichosti.
Noc jako by nikdy nekončila.

Už zase. Moje první myšlenka po procitnutí. Zase a zase mě ten sen spaluje zevnitř, vypaluje do mého srdce díru bezmoci a smutku plnou beznaděje. Nesnáším ten sen, ale i miluji.
Připomíná mi vše, co nikdy nebude mé, vše po čem toužím. Marně. A Přitom je to to jediné skutečné přání, ta nejdůležitější a největší touha mého života.

"Jamesi, koho pozveš ty?" ptá se Sirius otázkou mířenou na mě. Zmateně se na něj podívám.
"C-cože?" už zase přemýšlím a nevnímám. A samozřejmě u toho nenápadně koukám do hořícího krbu.
"Koho pozveš do Prasinek. To je taková ta vesnice kousek od školy, víš." Vysvětluje mi to jízlivě Sirius. Pošlu na něj vražedný a otrávený pohled, říkající: Děláš si ze mě srandu?
"No tak promiň, ale jestli ji chceš pozvat, tak ji prostě pozvi. Přece je to teď mezi váma už dobrý, ne?" pokouší se mě nakopnout. Ví, že to na mě platí, že ji pozvu. Nebo to aspoň zkusím.


So kiss me
Beneath the milky twilight
Lead me
Out on the moonlit floor
Lift your open hand
Strike up the band
And make the fireflies dance
Silver moon's sparkling
So kiss me




"Počkej." Zastavíš mě udýchaná, ale rozesmátá. "Kam jdeme?" snažíš se ze mě dostat, když mě obejmeš.
"To je překvapení. Ale uvidíš, bude se ti tam líbit" nakloním se k tobě a šeptem ti slíbím.
"Ale.." nevzdáváš se a to na tobě tak miluju.
"Neboj, už je to jenom kousek." Přiložím ti ukazováček na ústa. Vykročíme dál.
Tady na kraji lesa panuje tma, ale venku se sluníčko pomalu noří k západu. Za chvíli dojdeme na malý plácek při kraji lesa s přístupem do jezera, kde se les zužuje a zase rozevírá, jako nějaké přesýpací hodiny.
"Zavři oči." Zašeptám ti do ucha a ty je po chvilce zavřeš. Dám ti před ně ruce a vedu tě kousek dál.
"Můžeš je zase otevřít." Sundám ti ruce z obličeje a kousek poodstoupím, abych ti viděl do obličeje.
Tvá oční víčka se pomalu otevírají a vystaví světu tvé nádherné zelené oči. Dá se z nich vyčíst jen jediné. Údiv. Pomalu se ke mně otočíš.
"Páni. Jamesi, to je krása!" šeptáš, jako bys nechtěla přerušit to posvátné ticho toho okamžiku. Pousměju se.
"Jo, je tu nádherně." Odpovím ti a sevře tě zezadu v náručí. Kocháme se pohledem na tu krásu. Zapadající slunce jakoby se nořilo do jezera a ozařuje svými posledními paprsky koruny stromů a jezerní hladinu. Po chvíli úplně zapadne a rozsvítí se první hvězdy. S nimi se spustí orchestr cvrčků a cikád, pro léto tak typický a začnou lítat první světlušky. Hladina jezera zčerná a není vidět skoro nic, jen měsíc, hvězdy a světlušky svítí na svět svým stříbřitým a zlatavým světlem.
V náručí se mi zavrtíš a otočíš svůj pohled ke mně. Díváš se mi přímo do očí a já se vpíjím do těch tvých. Jako v omámení zvedneš ruku a položíš mi ji na tvář.
Políbím tě a ty mi to oplatíš.



Kiss me
Down by the broken tree house
Swing, swing
Upon it's hanging tire
Bring, bring
Bring your flowered hat
We'll take the trail marked
On your father's map




Sedíš na staré houpačce za domem a houpeš se. Na sobě máš tentýž květované šaty jako v mém snu, jak si později vzpomenu.
Už se nechci dál schovávat za tou dřevěnou kůlničkou na všechno možné nářadí u vašeho domu a jenom se na tebe dívat. Vyjdu proto zpoza toho domku a co nejtišeji se za tebou proplížím. Chci tě překvapit, ale to se mi nepodaří.
Obejmu tě zezadu a políbím tě na rty, když se ke mně otočíš. Z nedostatku kyslíku se od sebe nakonec odtrhneme, ale neodstoupíme od sebe.
"Věděla jsem, že tam jsi." Usmíváš se.
"Co mě prozradilo?" předstíraně jsem se ulekl.
"Tvůj pohled. Zíral jsi odtamtud na mě snad pět minut." Zasměješ se a znovu mě políbíš.
"Pojď, rodiče čekají." Galantně ti pomůžu z houpačky a ty mi se smíchem stiskneš nabízenou ruku, kterou před tebe s úklonou vystřu.
"Šašku."

"Jsem ráda, že jsi tady." Přetočíš se na dece obličejem ke mně. Je to už několik hodin, co jsem přišel, mě to ale připadá jako chvilka.
"Já taky, Lily, ani nevíš jak." Odpovídám ti vážně s pohledem do očí. Usmíváš se tím úsměvem, který na tobě tolik miluju. Jemně zvlněné rty ti dělají v tvářích ďolíčky a tvé oči září ještě víc, než ten úsměv.
Po nějaké době se zvedáme. Je už pozdě odpoledne a my se musíme dostat do večeře domů. Nasadíš si na hlavu svůj květinový klobouk a já vezmu košík s jídlem a deku. Chytíš mě za ruku a se stiskem se mi podíváš do očí. Krátce se políbíme a přemístíme se.


Oh kiss me
Beneath the milky twilight
Lead me
Out on the moonlit floor
Lift your open hand
Strike up the band
And make the fireflies dance
Silver moon's sparkling
So kiss me
So kiss me



"Jamesi Henry Pottere, berete si zde přítomnou Lily Jane Evansovou za svou manželku, budete ji milovat a ctít v dobrém i zlém, v chudobě i v bohatství, ve smutku i v radosti, dokud vás smrt nerozdělí?" tvé smaragdy se vpíjejí do těch mých očí. Nastal náš nejšťastnější den.
"Ano." Jistě odpovím. Z kouzelníkovi hůlky vylétne zářivý paprsek a obmotá se kolem našich rukou.
"A vy, Lily Jane Evansová, berete si zde přítomného Jamese Henryho Pottera za svého manžela, budete ho milovat a ctít v dobrém i zlém, v chudobě i v bohatství, ve smutku i v radosti, dokud vás smrt nerozdělí?" teď se zase mé oči vpíjejí do těch tvých. Cítím, jak se mi potí ruce v těch tvých v tom očekávání.
"Ano." Radostně odpovíš. Z kouzelníkovi hůlky vylétne další zářivý paprsek a taktéž se obmotá kolem našich spojených rukou.


Kiss me
Beneath the milky twilight
Lead me
Out on the moonlit floor
Lift your open hand
Strike up the band
And make the fireflies dance
Silver moon's sparkling, so kiss me



"Prohlašuji vás tedy za muže a ženu. Můžete se políbit." Dodá. Na nic jiného nečekám. Obejmu tě a před všemi hosty tě políbím. Už nás nic nerozdělí.


Oh kiss me
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 DorkaJ. DorkaJ. | 19. srpna 2013 v 19:25 | Reagovat

Och Páni 8-O väčšinou sa romantickým textom vyhýbam,no z tohoto tu mi behal mráz po tele (v dobrom zmysle slova)
Skvelé :)

2 Ronnie Ronnie | Web | 31. srpna 2013 v 10:07 | Reagovat

[1]: chápu, někdy jsou to fakt... nesmysly :D děkuju moc :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Všechny příběhy inspirované drahou paní Rowlingovou jsou psány jen za účelem pobavení
a mě z toho neplyne žádný pěněžní zisk.

Prosím, nekopírujte nic z této stránky bez mého souhlasu, jsou to moje věci a když se vám nelíbí tak mě nechte žít, jo? Usmívající se