Songfic - Safe & Sound

7. července 2013 v 22:33 | Ronnie |  Songfic
Ahoj. Tady je další z řady songficů, které jsem v poslední době napsala. A můžu i s klidem říct, že rozhodně není poslední :D. Je trošku smutnější, ale mě se strašně líbí. A ta písnička... dokonalost ♥ ♥ ♥.

Jinak, děkuju strašně moc za komentáře k posledním povídkám, strašně mě potěšily a tak nějak povzbudily. za což vám strašně moc děkuju :)).

Takže, chtěla bych tohle dílko věnovat Lucy Lux, úžasné spisovatelce, která si právě založila blog, tak aby měla něco k tomu, že se do tohohle světa blogerek přidala :). Přeju ti strašně moc štěstí s povídkami do budoucnosti, hodně inspirace, obrovskou nekončící fantazii a aby ti blog dlouho vydržel :).

Ronnie














Taylor Swift ft The Civil Wars - Safe & Sound (The Hunger Games, Songs from District 12)


I remember tears streaming down your face
When I said, I'll never let you go
When all those shadows almost killed your light
I remember you said, Don't leave me here alone
But all that's dead and gone and passed tonight


Dva milenci v náručí tisknoucí se k sobě. Černovlasý muž chránící drobnou hnědovlásku. Plačící. Oba pláčou, slzy jako hrachy jim stékají po tvářích a oni je ani nestírají.
"Prosím, neopouštěj mě. Já tě nemůžu nechat jít, ne teď, když jsem tě sotva našel. Prosím." Tiše šeptá zlomeným hlasem plným smutku muž. Ona se na něj jenom bolestně usměje.
"Musím, lásko." Podívá se mu hluboko do očí. To ho ještě víc rozpláče. Obejme ji pevněji, jako by to mohlo zabránit tomu, že ho opustí. Jeho slzy smáčí její košili celou od krve.
"Miluji tě, Siriusi Blacku, na to nikdy nezapomeň. Slib mi to, slib mi, že budeš žít se mnou v srdci, že na mě nikdy nezapomeneš, ale že i přes to půjdeš dál. Prosím." Zašeptá mu do ucha. Ví, že už se z ní život rychle vytrácí.
"Ne, ty tu ještě zůstaneš, nenecháš mě tu samotného, prosím." Do hlasu se mu dostanou slzy a on se jen stěží ovládá, aby nepropukl v ještě silnější pláč.
"Slib mi to." Podívá se do očí. To ho přesvědčí.
"Slibuju." Spíše potichu zašeptá jako vítr, než řekne. Ona se usměje.
"Děkuji." Pak se rozkašle. Všechno v ní se kroutí, hoří a vynechává. Už odchází.
Naposled vyhledá jeho oči, vždy plné horoucí lásky, pokoje a smíchu, teď však přetékající bolestí. Jejich pohledy se naposledy spojí.
"Miluji tě, Siriusi." Zašeptá s posledním výdechem. Hruď se jí přestane zvedat, srdce se zastaví.
Zemřela.


Černovlasý muž se s výkřikem, zpocený a se slzami na tvářích probudí. Ta noční můra ho provází už skoro osmnáct let a je pořád stejná, stejně pravdivá, stejně skutečná.
Noční mura ale není přesné. Je to spíš vzpomínka, ale zato jedna z nestrašnějších a nejhrozivějších. Poslední vzpomínka na smrt jeho milované osoby.
Pomalu se zvedl a přešel k umyvadlu. Ze zrcadla na něho v uhasínajícím měsíčním světle zírala vyhublá, ztrápená tvář tak moc nepodobná té tváři, jeho tváři, ve vzpomínce.
Odtrhne od toho obrazu pohled. Nechce vidět, co s ním všechny ty roky smutku, trápení, beznaděje a bolesti udělaly, i když ten pohled bude mít do paměti vždy vrytý.
Opláchne si obličej vodou a posadí se do starého, ale přesto celkem pohodlného křesla. Je zády k oknu, takže nemusí vnímat ten svět venku.
Na zdi naproti němu visí několik fotek. Nemusí si ani rozsvěcet hůlku, ty fotky zná do nejmenších detailů.
On, James, Remus a Petr na jedné. Ta fotka je někdy z pátého ročníku. Zrovna složili NKÚ a začali oslavovat.
Na další je on a půvabná hnědovláska. Drží se za ruce, jsou v pevném objetí a koukají jeden druhému do očí, jen na okamžik se podívají na fotografa. Dívka se mu v náručí skoro ztrácí. Oba jsou strašně šťastní.
Na jedné fotce je zachycen další pár. Černovlasý muž v dobře padnoucím obleku s rozčepýřenými vlasy, teď ale kouzlem urovnanými a vedle něho zrzka v bílých svatebních šatech. Objímají se a zamilovaně se usmívají. Tento den patřil jen jim.
Muž v křesle si povzdechne. Už to bylo tak dávno, co vznikly ty fotky, ale stejně si ty události dokonale pamatuje.
I v největší temnotě je světlo, Siriusi. Uslyší hlas, jak mu šeptá do ucha. Trhne sebou. Další vzpomínka.
Rozsvítí konec své hůlky a pokoj hned ozáří jasné světlo. Stíny se vytratí, zůstane světlo.
"Proč jsi musela odejít?" ztrápeně zašeptá do ticha a ozvěna jeho hlasu se v ztichlém pokoji ještě dlouho odráží.
Nikdo mu neodpovídá.





Just close your eyes
The sun is going down
You'll be alright
No one can hurt you now
Come morning light
You and I'll be safe and sound



Z okenního parapetu se na něj kouká mléčně bílá postava. Nemá ostré rysy a je nehmotná, ale není to duch.
To ona řekla tu větu, o které si muž myslel, že je to jenom vzpomínka.
Teď ho pozoruje, a kdyby mohli mrtví brečet, brečela by.
Už brzy budeme spolu, lásko. Řekne tak, že ji nemůže být slyšet a s pohledem na muže se rozplyne. Nepočítá ale s tím, že ji slyšel.



Don't you dare look out your window darling
Everything's on fire
The war outside our door keeps raging on
Hold on to this lullaby
Even when the music's gone, gone



"Harry!" ozve se zděšený výkřik síní. "Zmizte! Najděte ostatní a zmizte! Hned!" zděšení vystřídá naléhavost, ale mladý černovlasý chlapec, kopie nejlepšího kamaráda toho muže, se nemůže pořádně hnout.
Toho si už ale muž nevšiml. Jemu podobná, ale přesto jiná žena na něj začala šílenou rychlostí metat kouzla a přitom pokřikovat urážky a provokace.
On se ale nedal. Metal po ní kouzla zpátky, bránil se proti jejím urážkám a provokoval.
"Tak co, Belatrix, už nemůžeš? Nějak brzo, ne?" zachechtal se, když pod jedním jeho kouzlem zaškobrtla.
"Za chvíli poletíš přímo k té své mudlovské šmejdce, co jsem ji zabila. Tak počkat, ty to nevíš? Ano, to já jsem ji zabila." Šílenost a krutost z jejího přetékala. Chtěla mu ublížit a našla správné místo.
Rozzuřilo ho to a začal po ní bez myšlení metat kouzla. To se mu stalo osudným, protože se pořádně nebránil.
Červený paprsek ho zasáhl přímo do prsou a on se ohromeně rozhlédl kolem sebe. Už neslyšel hlas svého kmotřence pořád dokola vykřikující jeho jméno. Neslyšel ani krutý a šílený smích jeho sestřenice. Jeho oči se naplnily bílým světlem a on nic jiného než to světlo neviděl.




Just close your eyes
The sun is going down
You'll be alright
No one can hurt you now
Come morning light
You and I'll be safe and sound

Oooooo, Oooooo,
Oooooo, Oooooo
Lala... Lala...
Lala... Lala...

Oooooo, OooOoo,
Oooooo, OooOoo
Lala... Oh Lala...




Zavři oči, Siriusi. Bude to tak lepší. Ozval se kdesi vedle něho sametový hlas. Odněkud ho znal, ale v hlavě měl jako vygumováno.
Ale uposlechl ho.
Někam padal. I přes zavřená víčka viděl, jak kolem něj něco jasného padá.
Už je můžeš otevřít. Ozval se ten stejný hlas vedle něho. To světlo ho nejprve oslepilo. Bylo to, jako by se koukal do vycházejícího slunce v létě u Potterů na zahradě.
Otočil se a hledal původce toho hlasu. A nemohl uvěřit svým očím.
Stál tam někdo, o kom si myslel, že už ho nikdy neuvidí.
Lásko. Zašeptal dojatě a ohromeně. Ona, dívka ze vzpomínky, jen přikývla.
Pevně ji objal, jako by ji už nikdy nechtěl pustit. Mlčky tam stáli a užívali si blízkost toho druhého.
Už jsi v pořádku, Siriusi. Tady ti už nemůže nikdo ublížit a my dva můžeme už navždy být spolu. Vymanila se trochu z jeho náručí, aby mu mohla vidět do očí.
Pojď, někoho ti ukážu. Chytila ho za ruku a propletli si spolu prsty. Usmáli se nejdřív na svoje spojené ruce a potom i na sebe.
Dívka se o něj opřela a oni spolu odcházeli do neznáma a už ani smrt je nemohla rozdělit.



Just close your eyes
You'll be alright
Come morning light,
You and I'll be safe and sound

Oooooo, OoooOooo,
Oooooo, OoooOooo,
Oooooo, OoooOooo,
Oooooo, OoooOooo,

Oooooo, OoooOooo,
Oooooo, OoooOooo...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Gabča Gabča | Web | 7. července 2013 v 22:41 | Reagovat

Jsem mladá a chci se seznámit, klikni na můj webík abys zjistil víc!

2 Lucy Lux Lucy Lux | E-mail | Web | 8. července 2013 v 19:53 | Reagovat

ja.. nemám slov... klobúk dolu... krásna pesnička, nádherný dej... normálne si ma dohnala k slzám :-)
Naozaj ďakujem za venovanie tohto krásneho songficu, ďakujem za všetko, a aj ja tebe prajem veľa inšpirácie pri písaní, aby si nás aj naďalej mohla obohacovať takýmito krásnymi výtvormi :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Všechny příběhy inspirované drahou paní Rowlingovou jsou psány jen za účelem pobavení
a mě z toho neplyne žádný pěněžní zisk.

Prosím, nekopírujte nic z této stránky bez mého souhlasu, jsou to moje věci a když se vám nelíbí tak mě nechte žít, jo? Usmívající se