Vzpomínky před smrtí

11. listopadu 2012 v 17:16 | LilyE |  Jednorázovky
Ahoj, tak teda přidávám svou historicky první jednorázovku, tak snad se bude líbit. Jo a ještě prosím o komentáře.
LilyEÚžasný



"Avada Kedavra!" Na černovlasého muže mířil zelený paprsek. Naposledy se podíval na svou ženu stojící na schodech a jeho tělo dutě dopadlo na zem. Vyprchala z něj poslední kapička života a jeho duše se objevila na začátku nějakého barevného rozmazaného tunelu, když ho ozářilo čiré světlo a on se objevil na zahradě nějakého domu.

Asi čtyřicetiletý muž pozoroval svého syna jak se snaží vzlétnout na svém košťátku. Chlapcovi se to podařilo, než se ale dostal dostatečně vysoko, spadl a odřel si koleno. "Jamesi, klid, podaří se ti to, ano? Tak už přestaň brečet a zkus si sednout na to koště jinak. Tahle, rozumíš?" Mladší kopie muže přikývla a uklidnila se. Chlapec zkusil na koštěti vzlétnout ještě jednou, přesně podle otcových pokynů a podařilo se mu to. Dítko se společně se svým otcem rozesmálo.

Jamese to vtáhlo zpátky do tunelu a došlo mu, že to co viděl, jsou jeho vzpomínky. Chvíli letěl a viděl ještě pár dalších vzpomínek, dopis z Bradavic a návštěvu Příčné ulice, když se před ním zjevilo kupé bradavického vlaku.

"Ahoj, můžeme si přisednout?" zeptal se červenovlasé dívky James, za nímž stál jeho nový kamarád Sirius. Dívka k nim zvedla oči a lehce přikývla. Chlapci si uklidily kufry a sedli si. "Mimochodem, jsem James Potter a tohle je Sirius Black." Představil se. "Lily Evansová" řekla dívka a znovu se začetla do knihy od které je svým příchodem vyrušili. Chlapci se začali bavit mezi sebou a kupé najednou otevřel kluk a sedl si k Lily. James ani Sirius si jich nevšímali a bavili se dál. "Mohla bys být ve Zmijozelu" řekl najednou chlapec a chtěl pokračovat dál, jenže ho James přerušil. "Zmijozelu? To bych si radši sbalil kufry a práskl do bot. Že Siri?" jmenovaný se však jenom kysele zašklebil. "Moje celá rodina byla ve Zmijozelu." "Kudla, a já si myslel, že si v pohodě." "Třeba tu tradici poruším, kdo ví? A kam bys chtěl ty, kdyby sis mohl vybrat?" zeptal se ho se zájmem. James pozvedl neviditelný meč. "Do Nebelvíru, kde odvaha se nejvíc cení. Jako můj otec." Z druhé strany kupé se ozval pohrdavé odfrknutí. "Co je, máš s tím problém?" "No, jestli si víc odvážný než chytrý - " nedokončil. "A kam doufáš, že se dostaneš ty, když nejsi ani jedno z toho?" nadhodil Sirius a James bouchl smíchy. Lily se zvedla a chladně se na kluky podívala. "Pojď, Severusi, najdeme si jiné kupé!" James se Siriusem se na sebe koukly a jednohlasně řekli: "Oooooooo…." To už se však za nimi zavírali dveře. Sirius však ještě za nimi zařval: "Ještě se uvidíme, Srabusi!"

Jedna vzpomínka střídala druhou. Zařazování, první žerty, pokusy stát se zvěromágy, pozvání Lily na rande, úplňky strávené pod vrbou mlátičkou, den kdy Snape urazil Lily a konečně, sedmý ročník.

Ahoj, Lily." Pozdravil očividně nervózní James krásnou rusovlásku. "Ahoj, Jamesi, něco se stalo." Odvětila dívka narážejíc na jeho nervozitu. "Nic se nestalo, jen jsem se tě chtěl na něco zeptat." "Tak mluv"odvětila dívka a usmála se. Jen jsem se chtěl zeptat, jestli bys……. totiž….. to je vlastně jedno. Promiň, že tě zdržuju." Dívka se otočila a zklamaně odcházela chodbou. Byla skoro na konci, když James konečně nabral odvahu. Doběhl k ní a konečně se vymáčkl. "Počkej. Já jsem se tě chtěl jen zeptat, jestli by jsi se mnou šla v sobotu do Prasinek." K jeho velkému překvapení a radosti se dívka začervenala, sklopila hlavu a řekla jen: "Ano, půjdu s tebou ráda."

Jejich rande se vydařilo a za ním následovalo druhé, třetí a dali se dohromady. Procházky po školních pozemcích, Vánoce, Valentýn a požádání o ruku.

Stál u jezera s Lily, dívkou jeho snů. Klekl si před ní a vytáhl otevřenou krabičku. Dívka se na něj jen překvapeně dívala s otázkou v očích. "Lily Evansová, jsi jediná dívka kterou miluji a budu vždy milovat. Proto se tě ptám, uděláš mi tu čest a staneš se mou ženou?" Lily pohledem našla jeho oči a vrhla se mu okolo krku. "Ano, Ano, Ano. Moc ráda si tě vezmu." Muž ji pevně objal, políbil a, aniž by polibek přerušil, zatočil se s ní.

James se při tom musel usmát. Ten večer byl moc šťastný že z jeho lásky bude brzy paní Potterová. Následovala jejich svatba a den, kdy mu Lily řekla, že je těhotná.

Seděl v nepohodlné plastové židličce a čekal. Před ním stál jeho přítel a uklidňoval ho. "No tak, Jamesi, neboj oni budou pořádku. Už to nebude dlouho trvat a ty budeš táta malýho Harryho nebo malé Kristin." Dveře po jejich pravici se otevřeli a James hned vyskočil na nohy. "Klid, pane Pottere,. Už můžete dovnitř. Máte krásného syna." Usmál se na něj lékař a pokynul mu dovnitř. Tam na posteli seděla Lily a v ruce svírala Harryho. James přišel za ní a objal ji, přitom se díval na jejich syna. "Já jsem táta. On je tak krásný, děkuju ti Lily." Políbil ji.

To už kolem něj všechno zčernalo a on se ocitl v nějaké zahradě. Naproti němu byla mlha a s té mlhy vystupoval obrys. Vydal se blíž a s úlekem zjistil, že je to jeho Lily. "Lásko, co tady děláš? A co je s Harrym?" objal ji. " Je v pořádku, už tam míří Hagrid. A já? Já bych tam přece nemohla bez tebe žít." Podíval se jí do očí a ona se k němu ještě pevněji přitiskla. Zabořil jí tvář do vlasů a pousmál se. Teď už je ani smrt nerozdělí.



 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Nienna Nienna | E-mail | Web | 11. listopadu 2012 v 17:40 | Reagovat

Och, to bolo krásne a zároveň smutné... Ten koniec ma ale dostal, zmiernil tú smutnú náladu, ktorá sa niesla touto poviedkou... :-) Píšeš naozaj dobre, už sa teším na ďalšie tvoje diela :-)

2 LilyE LilyE | Web | 11. listopadu 2012 v 17:55 | Reagovat

[1]: Díky, jsem ráda že se ti líbí. Nevím zatím kdy něco dalšího přidám ale pokusím se co nejdříve. :-)

3 lilyevans-and-marauders lilyevans-and-marauders | Web | 11. listopadu 2012 v 18:22 | Reagovat

Moc pěkné! Na to, že to je Tvoje první jednorázovka fakt super!!! Už se těším na další povídky! :)))

4 LilyE LilyE | Web | 11. listopadu 2012 v 19:58 | Reagovat

[3]: Díky :D Něco sem dám asi ve čtvrtek ale nic neslibuju, mám toho hodně :-(

5 lilyevans-and-marauders lilyevans-and-marauders | Web | 12. listopadu 2012 v 18:59 | Reagovat

Vzhledem k tomu jakou rychlostí kapitoly přidávám, se mi to asi nepovede... Ale třeba mě to nakopne a stuhnu to! :)))
Och ta výzdoba... Rozhoduju se... Ještě uvidím no...! XD

6 Paddy Paddy | Web | 24. listopadu 2012 v 20:24 | Reagovat

jéé.. tak smutně krásné :)... vystihla jsi úžasné momenty z Jamesova života.. vážně úžasné :)
PS: nechtěla bys Beta-readera? Né, že bys v textu měla nějaké hrubé chyby, ale občasné čárky a koncovky...

7 LilyE LilyE | Web | 25. listopadu 2012 v 18:54 | Reagovat

No, možná jo, ale nechci nikoho otravovat. :) I když by mi to trošku bodlo, já to většinou napíšu a pak už prostě nemám sílu na to, abych ten článek opravila. :D A když zveřejňuji ten článek, tak si na to vzpomenu v hodně blbou dobu, tak to jen zkopčim z Wordu, něco k tomu napíšu, zveřejním to a zase valim k práci. :( No, ještě o tom popřemýšlím :)

8 Domeenika Domeenika | 5. ledna 2013 v 16:55 | Reagovat

Krráásny koniec, aj ked je skoda ze umreli.....

9 Janka Janka | 15. února 2013 v 12:27 | Reagovat

NOrmálne mi to až vohnalo slzy do očí, tak krásne si tie posledné Jamesove okamihy opísala :D

10 Maysie Maysie | Web | 8. března 2014 v 11:48 | Reagovat

Bože, ten konec byl smutný... že by nemohla žít bez něj... Krásný :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Všechny příběhy inspirované drahou paní Rowlingovou jsou psány jen za účelem pobavení
a mě z toho neplyne žádný pěněžní zisk.

Prosím, nekopírujte nic z této stránky bez mého souhlasu, jsou to moje věci a když se vám nelíbí tak mě nechte žít, jo? Usmívající se