Láska v Bradavicích

27. listopadu 2012 v 17:54 | LilyE |  Jednorázovky
Hoj, hoj! Tak se zase hlásím. Je mi líto, že jsem sem tak dlouho nic nepřidala ale prostě nemám tolik času, kolik bych chtěla. Teď mám zrovna rozkoukaný Upíří Deníky a nemůžu se od nich odtrhnout. Ale to je jedno. Teď k věci. Tady je můj úplně první songfic a je, jak jinak, na Jamese a Lily. Ta písnička je mé výroby a na YouTubu, bohužel, není. No, snad se bude líbit a komentujte, dost to potěší. Mrkající
LilyE
P.S.: Kapitolku věnuji všem, co minule komentovaly. Jmenovitě Elis, Paddy a Moony, Nienně a Nel-ly. Mockrát děkuji.







Mám problém
Kterej nikdo nevyřeší
Srdce mi buší
Až mám pocit, že vyskočí
Z mé hrudi
Bije jen pro tebe
Ty probudíš
City co jsou ve mně.



Lily Evansová, se procházela po ztichlém hradním nádvoří. I když už to byly dva týdny, pořád nemohla uvěřit tomu, že chodí s Jamesem Potterem.
James. Musela se zamilovaně usmát.
Láska mého života. Šest let jsem mu nadávala a neviděla, že ho vlastně mám ráda. A on mě. Nemohla se vyhnout tomu příjemnému pocitu u srdce.
A několikrát jsem mu vrazila i facku a on to zkoušel pořád znova a znova. Teď se té vzpomínce musela pousmát. Jak byla slepá, že neviděla, že ji má rád. A ona jeho. Došla až k jezeru, kde si sedla na pod strom kde vždy seděli Záškodníci. Hleděla na jezero, ve kterém se jako diamanty třpytily hvězdy.





vždy když tě vidím, když tě cítím, když tě slyším
mám pocit, že se všechno nebezpečí
vytratí a zůstane jen štěstí
a budu skákat pořád jen radostí
Ty voláš jméno mé
a já však slyším jen
tvůj sametový hlas
s štěstím, co roste v nás



Tiché šustění trávy ji vytrhlo z myšlenek. Tajemná osoba si vedle ní sedla a objala ji. Spokojeně se jí zavrtěla do náruče a její srdce začalo bít trochu rychleji. Nemusela se otáčet, aby zjistila, kdo to je. Poznala to hned, jak ji objal. Otočila se a hleděla do oříškových očí jejího kluka.
"Tak tady jsi, lásko. Pojď do hradu, ať mi tady nezmrzneš. Byla by tě škoda." Zašeptal jí něžně do ucha a pousmál se.
"Ještě se mi nechce." Zaprotestovala tiše, koukajíc se mu pořád do očí.
"Ale no tak. Pojď." A vyzvedl ji na nohy. Pevně ji objal a něžně políbil. Lily, se hned přidala a jejich polibky byly vášnivější a vášnivější. Když se od sebe po chvíli odtrhli, oba zrychleně dýchali.
"Tak pojď." A táhl ji za ruku směrem do hradu.



je to láska,
která spojuje nás k sobě
je to radost,
co máme sami v sobě
je to život,
kterej společně žijeme
jsou to duše,
které v našich srdcích máme



Ve společenské místnosti se ještě posadili do křesla, aby se rozloučili. I když bylo už něco po půlnoci, ani jednomu se ještě nechtělo jít spát. Šeptal jí do ucha a ona se pořád smála tím svým zvonivým smíchem, co tak miluje. Lily nakonec přemohla únava a usnula na Jamesovi. Ten se na ni nemohl vynadívat. Ty krásné rudé vlasy, co voní po vanilce a její oči. Ty smaragdové oči, do kterých se hned zamiloval. Takové nikdo jiný nemá. Usmíval se, a jak uhranutý na ni koukal.



vždy když tě vidím, když tě cítím, když tě slyším
mám pocit, že se všechno nebezpečí
vytratí a zůstane jen štěstí
a budu skákat pořád jen radostí
Ty voláš jméno mé
a já však slyším jen
tvůj sametový hlas
s štěstím, co roste v nás

máme víru,
důvěru ve svá srdce
máme sílu,
velkou až nikdo nechce,
nerozpojí,
naše zabouchnutá srdce
ani smrt nás
nedostane lehce



Z náhlého popudu se k ní sklonil a něžně jí řekl, spíše zašeptal.
"Miluju tě." Ona se jenom trochu zavrtěla a on si jí vzal do náruče a odonesl k sobě, aby nemusela spát ve společence v křesle. Položil ji do své postele a natáhl se vedle ní. Objal ji kolem pasu a chystal se usnout.
"Taky tě miluju, Jamesi." Ozvalo se vedle něho. Otevřel oči a podíval se do těch jejích. Láskyplně ji políbil a ona mu to oplatila. Stulila se mu na hruď a společně usnuli. Se zasněnými úsměvy na rtech.



vždy když tě vidím, když tě cítím, když tě slyším
mám pocit, že se všechno nebezpečí
vytratí a zůstane jen štěstí
a budu skákat pořád jen radostí
Ty voláš jméno mé
a já však slyším jen
tvůj sametový hlas
s štěstím, co roste v nás



 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 lilyevans-and-marauders lilyevans-and-marauders | Web | 3. prosince 2012 v 20:25 | Reagovat

Teda to je... Krásný! Ta básnička se mi líbí! Moc!!! Hlavě tahle část:

Je to láska,
která spojuje nás k sobě
je to radost,
co máme sami v sobě
je to život,
kterej společně žijeme
jsou to duše,
které v našich srdcích máme.

Wow!!!! Bravo! Fakt tleskám! Krásné!

2 LilyE LilyE | Web | 3. prosince 2012 v 22:57 | Reagovat

[1]: Díky, jsem ráda že se líbí :D Tahle část písničky je ta nejlepší ale měla jsem ji napsanou během pěti minut. S tím zbytkem jsem se mořila asi dvě hodiny :D

3 lilyevans-and-marauders lilyevans-and-marauders | Web | 5. prosince 2012 v 18:55 | Reagovat

Jistě že si mě můžeš dát do spřátelených! Já si Tě taky ráda přidám!!!

4 LilyE LilyE | Web | 5. prosince 2012 v 19:09 | Reagovat

Díky moc :D

5 lilyevans-and-marauders lilyevans-and-marauders | Web | 6. prosince 2012 v 15:49 | Reagovat

Skvělý blog o Pobertech? Jsi zlatá! :)))

6 lilyevans-and-marauders lilyevans-and-marauders | Web | 10. prosince 2012 v 18:36 | Reagovat

Já... Jsi milá, že se snažíš mě ještě vrátit do hry, ale je těžké nasoupit zpět do vlaku, ze kterého jsem již vysoupila.
Víš, z mého koníčku se opravdu stala jakási povinnost... A to já nechci. Koníčky mají být zábava a ne povinnost, což se v tomto případě nestalo. Nekončím nadobro s povídkami, možná se jednou vrátím, možná jednou za čtvrt roku přidám nějakou tu jednorázovkou, ale ne, už se nikdy nedokážu plně vrátit zpět.
Ale přesto děkuji.

7 LilyE LilyE | Web | 11. prosince 2012 v 14:56 | Reagovat

To nevadí. Sice mě to mrzí, protože jsi moc dobrá, ale chápu to. Koníčky musejí být zábava a ne povinost. Tvůj blog nezmiizí z mých oblíbených nikdy a když něco přidáš, tak počítej s tím, že si to stopro přečtu. :D
Veselý Vánoce a hodně štěstí s tvými poezii, kterou doufám nepřestaneš psát i když nebude na HP. :)

8 Maysie Maysie | E-mail | Web | 14. prosince 2012 v 22:50 | Reagovat

Krásně romantické :)

9 LilyE LilyE | Web | 16. prosince 2012 v 22:19 | Reagovat

[8]: Díky :)

10 Nienna Nienna | E-mail | Web | 26. prosince 2012 v 15:12 | Reagovat

Och, to bola teda romantika ako hrom! :-)Veľmi pekne ďakujem za venovanie :-)

11 Rogue Rogue | Web | 6. ledna 2013 v 0:52 | Reagovat

Romantika, krásně se to četlo!

12 LilyE LilyE | Web | 7. ledna 2013 v 20:55 | Reagovat

[10]: Není za co :-)

[11]: Ono se to i krásně psalo. :-) Když si to teď tak uvědomuju, tak ta písnička jako by byla napsaná přímo na ně. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Všechny příběhy inspirované drahou paní Rowlingovou jsou psány jen za účelem pobavení
a mě z toho neplyne žádný pěněžní zisk.

Prosím, nekopírujte nic z této stránky bez mého souhlasu, jsou to moje věci a když se vám nelíbí tak mě nechte žít, jo? Usmívající se